Trochu upřesním: dneska všechny vagóny (kromě motorových vozů a k nim přívěsných vozů) mají elektrické topení. A poněvadž topení je největší spotřebič (s nejvyšším příkonem), tak u všech vozů je spotřeba el. závislá hlavně na intenzitě topení. Druhou nejvyšší spotřebu (příkon) má klimatizace. Všechno ostatní (dobíjení baterií, osvětlení, napájení zásuvek a třeba pohon ventilátorů) už je skoro nula-nula-nic. I když se ty ostatní příkony všechny sečtou, tak oproti topení a klimě je to zanedbatelné.

Jestli je topení teplovzdušné nebo odporové nebo se topí klimatizací, tak to na spotřebu nemá velký vliv. Rozdíl je spíš v tom, že např. u teplovzdušného topení se ten foukaný teplý vzduch rychlej rozptýlí po vagóně, kdežto u odporového topení jenom ty topnice sálají teplo, takže se to rozptýlí pomalej (na druhou stranu po vypnutí topení pomaleji vychladnou). U některých klimatizovaných vozů je ta pocitově snížená účinnost topení daná tím, že ten teplý vzduch nejde od země, ale pod oknem, čímž je zhoršená cirkulace vzduchu (u podlahy se dlouho drží studený vzduch). Samozřejmě, pokud ty topnice hřejou míň (třeba kvůli tomu, že u některých řad vozů mají řekněme méně vhodněji zapojené teplotní čidla nebo to regulátor řídí trochu jinak), tak logicky i příkon je menší (energie se nikde neztratí, teda aspoň většina energie..).

Motorové vozy a jejich přívěšáky mají naftové topení, tam je to tedy jinak. Ale spotřebu topení u těchto vozů nevím.

Jinak historicky je vývoj systémů topení ve vlacích docela pestrá záležitost. Samozřejmě v dobách parních lokomotiv se celkem logicky používala pára, ale i motorové lokomotivy musely dřív mít parní generátor (a pak kromě nafty vlastně musely tankovat i vodu, což dnes už může vypadat poněkud zvláštně). A ještě starší způsoby jsou taky zajímavé - používaly se nádoby s horkou vodou nebo třeba s horkým pískem, které se zasouvaly pod vůz. Ve větších stanicích se vychladlé nádoby potom měnily za čerstvé horké. A nebo ještě jednodušej - jenom se ty horké nádoby strčily do každého kupé a cestující se o to mohli zahřát. Blbé samozřejmě bylo, když měl vlak zpoždění a ty nádoby mezitím vychladly...

To znamená, že u vozů s modernějšími systémy vytápění se spotřeba elektřiny odvíjí podle intenzity topení (nebo klimatizace)?
To ale nevím, proč mám pocit, že béčka a x43 topí lépe než Bmz232...
U x43 je to jednodušší - ty mají vytápění teplovzdušné. Ale B249 a A149...

Ale nejde o vytápění. Mě jde hlavně o konkrétnější cifry. Kolik tak žere 843? Nebo jiné motorové vozy?

U klimatizace/tepelného čerpadla nesmíme opomenout, že se jedná zařízení které pracuje trošku jinak než třeba odporové topení. Odporové topení o výkonu 30 kW si vezme 30 kW. Ale klimatizace s chladícím výkonem 30 kW si vezme ze sítě jen 10 kW. Protože to je zvláštní stroj.

Děkuji za odpověď.

Klimatizované vozy mají "topný výkon" 50 kW celkem jednotně. Přesněji řečeno, těch 50 kW je výkon celého CZE, které musí utáhnout jak klimu/topení, tak i další spotřebiče (osvětlení, dobíjení akumulátorů). Víc mají jídelní vozy, tam je výkon CZE tak 85 kW.

To nebude od věci, ale kde vzít ty informace o topném výkonu vozů?
Abych mohl spočítat, jestli se vejdu do těch 400kW...

No řada 750.7 má topný výkon 400 kW. Při jmenovitém výkonu jednoho vozu 50 kW by neměl být problém utáhnout 8 klimatizovaných vozů.

Proč by jich nemohl utáhnout i více???

Pechar146: Nebude to žádná odborná odpověď, ale podle řazení, které jsem prošel, tak 4 klimatizované vozy určitě utáhne. Důkaz zde: [www.vagonweb.cz]

Kolik klimatizovaných vozů může táhnout brejlovec 750.7?

A kolik "žere" 810?

Spotreba je velmi zavisla od lokalnych pomerov. Vlak ma maly valivy odpor v porovnani s kinetckou energiou takze najviac energie spotrebuje na rozjazdy.

Z vozov ZSSK viem o velkych 861 - tie zeru cca. 160 l /100 km a bagety 813 minu tak 50 l /100km. Pre porovnanie 754 alebo 757 so 6-8 vozmi cca. 260 l. Pripominam, zavisle od konkretneho vlaku.

Otázky zní: Který z motorových vozů je nejhospodárnější? Jak vysoká je spotřeba nafty u motorových vozů? Jak vysokou spotřebu má třeba 814.2 nebo 842. Jak moc zvyšuje spotřebu klimatizace?